Petr Jakeš (1940–2005) – rodák z Přeloučska, který zkoumal vzorky hornin z Měsíce

28.05.2020 (13:08) - aktualizováno: 28.05.2020 (13:15)
Přelouč (okres Pardubice) - Jedním ze zajímavých a velmi úspěšných rodáků Přeloučska z 20. století je určitě geolog a geochemik RNDr. Petr Jakeš, Ph.D.(CSc.), který se proslavil jako odborník na vulkanické procesy na Zemi a nebeských tělesech, dále též zkoumal meteority a dokonce i měsíční horniny. Na letošní rok připadá 80. výročí jeho narození a bohužel také 15. výročí jeho úmrtí. V minulosti o něm např. už psal několikrát v Přeloučském Roštu František Hollmann, opakování však v tomto případě neuškodí. Doplníme ta ké informace z jiných zdrojů.

Petr Jakeš se narodil 2. května 1940 ve Břehách u Přelouče v domě čp. 169 v dnešní Štěpánkově ulici, byl katolického vyznání. Otec František Jakeš byl v té době 29 let stár a byl radiotechnik, matka Růžena se za svobodna jmenovala Borůvková a v květnu 1940 jí bylo 22 let. Petr byl prvním dítětem, jelikož svatbu měli rodiče v červenci 1939 v Kolíně. Pokřten byl 12. května 1940 přeloučským farářem Čečetkou. Petr Jakeš v dále zmíněném životopise zpětně uvedl, že jeho otec pracoval od roku 1936 v přeloučských radiozávodech, a to na různých pozicích. Matka pracovala domateřské dovolené jako úřednice v kolínské octárně a od roku 1949 opět jako úřednice, tentokrát v přeloučském hospodářském družstvu a poté jako vedoucí účetní v Okresním ústa vu národního zdraví v Přelouči. Dále měl Jakeš mladší sestru.

Jakešovo základní a střední vzdělání ovlivnily komplikované školské reformy v letech 1948 a 1953. V září 1946 nastoupil do obecné školy ve Břehách-Výrově, kde studoval pět let. Pokračoval pak na střední škole v Přelouči, kte- rou ukončil roku 1954. V letech 1954–1957 si pak doplnil výběrové vzdělání na Jedenáctileté střední škole v Přelouči. Jednalo se vlastně o reorganizované gymnázium, které bylo v Přelouči zavedeno teprve roku 1953 a sídlilo v dnešní „staré škole“ na Masarykově náměstí. Maturoval 6. června 1957 s vyznamenáním. Z maturitního vysvědčení např. zjistíme, že ja ko volitelný předmět si Jakeš zvolil chemii a vytáhl si otázky „alkoholy“a „vyložit oxidaci a redukci“

Ve svém životopise, který roku 1957 přiložil k přihlášce maturitní zkoušce, o sobě píše další zajímavosti. Např. od čtvrté třídy národní (základní) školy byl členem pionýrské organizace a v osmé třídě se stal „předsedou skupinové rady pionýrské organizace“ přeloučské školy. Ve čtrnácti letech byl přijat do Československého svazu mládeže. A jak se dostal ke geologii? Ve výše zmíněném životopise uvádí následující: „Vesnické prostředí, ve kterém jsem vyrůstal, bylo příležitostí k tomu, abych svůj volný čas prožíval v přírodě se svými kamarády. Často jsme chodili do lesa, nebo jezdili na kole do okolí. Nejčastějším cílem byla naleziště minerálů a zkamenělin v okolí Přelouče a Čáslavi.“Dále uvádí, že jej inspiroval jeho bratranec F. Novák k založení vlastní mine- ralo gické sbírky a dokonce absolvoval ještě před maturitou měsíční prázdninovou brigádu v Ústavu pro výzkum rud v Kutné Hoře.

V letech 1957–1962 studoval a absolvoval obor ložiskové geologie na Přírodovědecké fa kultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval nej- prve jako geolog v Geologickém ústavu ČSAV. V letech 1967–1972 využil vhodné politické situace a dařilo se mu hostovat na vědeckých institucích po celém světě na různých stážích. Studoval na Australské národní univerzitě ve městě Canberra a také v japonském městě Kanazawa, kde získal titul Ph.D. (u nás dosažitelný až od roku 1998).

V letech 1970–1972 pak dokonce působil jako vědecký pracovník v Lunar Science Insitute (Ústav pro vědy o Měsíci) v americkém Houstonu. Přijel sem i s rodinou na jaře 1970 a podařilo se mu již roku 1971 krátce po své třicítce „dotýkat Měsíce“. Zajímavé Jakešovy vzpomínky na tento výzkum se můžeme dočíst např. v knize Češi v kosmuod Karla Pacnera. Uveďme zde pouze, že Jakeš měl spolu se svými americkými kolegy jedinečnou šanci zkoumat vzorky hornin přivezené v rámci expedic Apollo 14 (1971), Apollo 15 (1971) a ze sovětské Luny 16 (1970).

Jelikož nebyl straník, výzkum pro NASA pro něj v komunistickém režimu znamenal po návratu koncem roku 1972 paradoxně nucený odchod z ČSAV apod. a musel tak nastoupit do Ústředního geologického ústavu, kde pracoval v letech 1973–1990 na různých pozicích od geologa mapéra až po náměstka ředitele pro geologický výzkum. Přesto mohl na přelomu let 1973/1974 odjet do Houstonu znovu, musel však nechat rodinu doma. Tentokrát zkoumal vzorky z Luny 16 a spolu s vědcem Ros sem Taylorem (1925) vytvořil roku 1974 teorii o vzniku měsíce známou jako Jakeš-Taylor 1974, přednesli jí na konferenci v Moskvě. Druhý Jakešův pobyt v Americe trval asi půl roku. Později snad kolem poloviny 80. let hostoval dle Hollmanna v Kjótu v Japonsku a roku 1982 vedl expedici do jihoamerického Ekvádoru. Naplno se ale do vědeckého života vrátil po roce 1989, kdy působil např. na Akademii věd nebo na Univerzitě Karlově. Pracoval ale znovu i v zahraničí. Např. byl členem vědecké rady Lunar and Planetary Institute v Housto nu, začátkem 90. let zde přednášel i na uni verzitě. Učil ale také v Paříži a v jisté době pů sobil i v SSSR, Vietnamu a Sýrii. Od roku 1993 až do konce svého života však pracoval převáž- ně na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, me zi studenty byl velmi oblíbený. V této době se dokonce účastnil přípravy na výzkum planety Mars.

Byl též velmi zdatný publicista. Napsal řadu vědeckých studií, publikací a učebnic, jakožto i populárně vědecké články a knihy (např. Ces ty za Hefaistem,Planeta Země neboZa sopka mi Pacifiku). Vědu popularizoval také v pořadu Vědník na České televizi nebo v pořadu Me teor na Českém rozhlasu. V letech 1972–2005 vyšlo více jak dvacet knih, kterých byl autor či spoluator, některé dokonce i v ruštině,němčině, francouzštině a angličtině. Poslednímjeho významným dílem je kniha Vlny hrůzy: zemětřesení, sopky a tsunami (2005), která byla reakcí na známé zemětřesení v Indickém oceá nu v prosinci roku 2004. Také publikoval přes 90 článků v odborných časopisech a sbornících. Roku 2000 obdržel od Akademie věd ČR Cenu za popularizaci vědy.

Na Přeloučsko však nezapomněl. Často přednášel pro Klub rodáků a přátel Přelouče v Praze a ještě po roce 2000 jezdil navštěvovat svoji matku do Domova u fontány. Zemřel v re lativně mladém věku v nedožitých 66 letech dne 29. 11. 2005 v Praze. Již roku 1999 po něm byla pojmenována jedna planetka jménem „Petrjakeš“. Této pocty se z osobností našeho regionu dostalo jinak snad jen karikaturistovi Vladimíru Jiránkovi (1938–2012), který žil v první polovině 50. let v Telčicích (dnes Chva- letice) a „svoji“ planetku měl od roku 1997. Velkou shodou náhod byli téměř spolužáci, Jiránek maturoval na přeloučské jedenáctiletce v roce 1956. Po dva roky se tak na chodbách přeloučské „staré školy“ potkávali, aniž by tušili, že budou mít za více jak čtyřicet let podobné ocenění.

Naopak z mladších vědců z Přeloučska, kteří se zabývají „vesmírnou problematikou“ a spolupracují s NASA přímo v Americe, můžeme jmenovat „vesmírného architekta“ Ondřeje Dou leho (1978), který pochází z Řečan nad Labem. O něm si ale povíme více třeba někdy jindy.

Použitá literatura a prameny:
DULÍČEK, Lukáš. Vývoj právní regulace středního školství na našem území. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 74 s.
PACNER, Karel. Češi v kosmu. Praha: Academia,2011. 191 s.
HOLLMANN, František. PhDr Petr Jakeš, CSc. – 55. vý- ročí narození. Přeloučský Rošt,1995, č. 5, s. 4
HOLLMANN, František. Za PhDr. Petrem Jakešem, CSc. Přeloučský Rošt, 2006, č. 1, s. 20
HOLLMANN, František. K nedožitým jednasedmdesátinám vědeckého pracovníka Petra Jakeše, promovaného geologa, PhDr. CSc. – rodáka ze Břehů u Přelouče. Přeloučský Rošt, 2011, č. 4, s. 11
Matrika MÚ Přelouč
TYČ, Miroslav. Břehy: historie a současnost obce v ohledu Opatovického kanálu a souvisejících vodních ploch a cest.[Břehy]: Polabský Zlatý pruh, 2008. 31 s.
Státní okresní archiv Pardubice, fond Gymnázium Přelouč, Maturitní protokoly, 1957
Městské muzeum v Přelouči, fond Slavín, složka Petr Jakeš a Vladimír Jiránek
Wikipedia, heslo Stuart Ross Taylor a Petr Jakeš
PERTOLD, Zdeněk. Univerzita Karlova ztratila vynikajícího vědce Petra Jakeše(článek online)
Autor fotografie Petra Jakeše z roku 2002 je Jan Schejbal (idnes.cz)

Mgr. Matěj Pešta, správce muzejních sbírek v Přelouči
muzeum@kicmp.cz

Poprvé vyšlo v Přeloučský Rošt, č. 5/2020
www.academia.edu/430…

Autor: pet
 
:: reklama
:: reklama
 
Z rubriky Kultura by Vás také mohlo zajímat:

Letci Royal Air Force z Přeloučska za druhé světové války

Přelouč (okres Pardubice) - K tématu výročí konce druhé světové války se vrátíme ještě jedním článkem, ve kterém se pokusíme shrnout nám známé informace o některých letcích Royal... celý článek
 

Letní a některé podzimní akce KICMP s muzejní tématikou

Přelouč (okres Pardubice) - Vážení příznivci přeloučské historie a přeloučského muzea, po vynucené "koronavirové přestávce", kdy jsme museli zrušit komentovanou prohlídku přel... celý článek
 

V Přelouči se v roce 2020 uskuteční již 6. ročník přednáškového cyklu

Přelouč (okres Pardubice) - Město Přelouč obnovuje postupně činnost muzea, které bylo pro veřejnost uzavřeno v roce 1989 a roku 1992 ztratilo právní subjektivitu. Sbírky však zůs... celý článek
 

Kulturní dění v Přelouči

Přelouč (okres Pardubice) - Vážení příznivci přeloučské historie a přeloučského muzea, v prosinci 2019 Vás zveme na několik zajímavých akcí pořádaných KICMP. Od 9. září je ve... celý článek
 

Přednášky a výstavy Kulturního informačního centra v listopadu a prosinci 2019

Přelouč (okres Pardubice) - Vážení příznivci přeloučské historie a přeloučského muzea, v listopadu 2019 Vás zveme na několik zajímavých akcí pořádaných KICMP. Od 9. září je... celý článek
 

V Přelouči se od června do srpna koná výstava obrazů MUDr. Aleše Bučka

Přelouč (okres Pardubice) - Město Přelouč má bohatou historii, která však není již dlouhou dobu prezentována ve stálých expozicích muzea. V současnosti však vedení města zahájilo... celý článek
 

Kulturní a historické akce Informačního centra v Přelouči

Přelouč (okres Pardubice) - Vážení příznivci přeloučské historie a přeloučského muzea, v květnu 2019 Vás zveme na několik zajímavých akcí pořádaných KICMP. V neděli 12. kvě... celý článek
 

V Přelouči se od února do května koná výstava o historii beatové a rockové hudby na Přeloučsku - v letech 1964-1989

Přelouč (okres Pardubice) - Tisková zpráva: Polovina 60. let byla v Čechách charakteristická mohutným nástupem beatové hudby, která silně zasáhla mládež nejen ve velkých městech,... celý článek
 

Výstava o historii beatové a rockové hudby na Přeloučsku - v letech 1964-1989

Přelouč (okres Pardubice) - V Přelouči se od února do května koná výstava o historii beatové a rockové hudby na Přeloučsku v letech 1964-1989 Tisková zpráva: Polovina 60. ... celý článek
 

Alexandr Flek: Proč jsem napsal Parabibli

Přelouč (okres Pardubice) - Setkání přátel a odpůrců Parabible na husitské faře v Přelouči. Martin Chadima setkání nazval výstižně: Hádání se s Flekem. :) Nutno dodat, že ... celý článek
 
 1  2    starší
Čtvrtek 16. července 2020
svátek má Luboš a zítra Martina
 
TIP: Vyberte si region (okresní město) či zvolte rubriku zpráv, popř. obojí a uložte do oblíbených. Nastavená URL adresa funguje jako filtr pro Vámi zvolený výběr zpráv.